Historie

Sokol byl založen v Praze v roce 1862 Miroslavem Tyršem a Jindřichem Fügnerem. První léta po založení byla ovlivněna tehdejším politickým děním a událostmi (Prusko – Rakouská válka, vznik Rakousko – Uherska) a nedovolovala plně rozvinout myšlenky a představy o náplni, spolková činnost v Čechách začala stagnovat a spolky se rozpadaly. Sokolu dokonce hrozilo sloučení se spolky hasičskými.

Týkalo se to i tělocvičné jednoty SOKOL a vyvrcholením tohoto období byl první slet v roce 1882. Sokol se začal rozmáhat, sokolských jednot v Čechách a na Moravě bývalo a vznikaly sokolské župy. V Čechách vznikla v roce 1889 Česká obec sokolská a na Moravě Moravskoslezská obec sokolská. V roce 1904 se spojili v Českoslovanskou obec sokolskou (ČOS). V té době měl Sokol již 645 jednot s 50 935 členy.

V samotných Třebovicích nebyla jednota SOKOL až do konce I. SV založena; někteří občané Třebovic však již byli členy SOKOLA SVINOV, který byl založen v roce 1910 a znovu zde naleznete společných cvičení.

Až 3. srpna 1919 se z popudu občanů konala veřejná schůze, na kterou byl ustaven výbor a následně 10. srpna 1919 se konala ustavující valná hromada tělocvičné jednoty SOKOL Třebovice, obvykle jen jako pobočka SOKOLA Svinov. Necelé dva roky poté, 6. února 1921 se třebovická pobočka osamostatnila a rozhodnutím ČOS se stala Tělocvičnou jednotou SOKOL Třebovice ve Slezsku.

Tělocvičná činnost jednoty se v prvních letech zaměřovala nejen na pravidelné cvičení všech složek, ale také na své zviditelnění pořádáním veřejných cvičení, tělocvičných besídek, příp. slavnostních akademií, čistý čistý výtěžek byl vítaným příspěvkem do pokladny jednoty.

Od konce dvacátých let přibyl jednotě další okruh činností – členové jednoty se účastnili různých závodů – na nářadí, tělocviku prostě a plavání a později, s rozšiřováním lehké atletiky, také v této oblasti.

Činnost SOKOLA byla ve smyslu tehdejších platných stanov zaměřená nejen na tělocvičnu, ale i vzdělávací činnost. V prvních dvou letech byla směrována především na rozšíření obzoru svého členstva. K doplnění Vlastní hřiště …..

SOKOL pořádal rovněž i různé zábavné akce, které se staly navíc i vydatným zdrojem finančních prostředků pro tělocvičnou činnost. Do roku 1938 uspořádal 50 různých akcí, např. večírků, plesů, maškarních merend, dětských radovánek, Mikulášských a Silvestrovských zábav apod. V roce 1927 byl vytvořen samostatný loutkářský odbor, do kterého se řadí řada mladých členů a staršího dorostu, který se projevoval nebývalou aktivitou a uvedl až 7 loutkových her ročně.

V době II. SV byla činnost Sokola prakticky ochromena, jednota přišla o všech dosud pořízený majetek.

Po osvobození Československa je již 3. června 1945 svolána na sokolské hřiště schůzka členů Sokola. Na základě pokynů ČOS a Ústředního národního tělovýchovného výboru (NTV) bylo rozhodnuto o ustanovení NTV v Třebovicích.

Členové Sokola vyzvali představitele bývalého Orla, DTJ, SK Slavia, Skautů a SČM (Svazu české mládeže), dodatečně též JPT (Jednota proletářské tělovýchovy, která však do roku 1938 nevyvíjela žádnou činnost), aby vyslali svého zástupce na schůzi NTV dne 6.6.1945 do místní radnice. Přesto všichni se sjednocením tělovýchovy shodují, do práce se shodují ve většině pouze činíci i cvičitelé ze Sokola.

Hned v červnu 1945 byla zahájena tělocvičná činnost v rámci nové NTV, všechny tělovýchovné organizace si nadále zachovávají svoji právní subjektivitu. Proces sjednocování poválečné tělovýchovy se na celostátní úrovni nepodařilo dokončit a tak 24. února 1946 došlo k rozpadu NTV a zahájení činnosti opět samostatné tělocvičné jednoty SOKOL.

Samostatná jednota SOKOL v Třebovicích znovu začala růst a vyvíjet činnost v duchu myšlenek Tyrše a Fügnera. Tato aktivita trvala pouze dva roky, do února 1948. Poslední velkou akcí, které se zúčastnil SOKOL Třebovice, byl ještě XI. Všesokolský slet v Praze.

Hnutí SOKOL mělo na celostátní úrovni v té době přes 1 mil. členů.